Špatné období

Opět všechny srdečně zdravím.

Včera jsem podstoupila na Karláku scintigrafii kostí. Přijela jsem tam s přítelem na půl osmou. Sestřička mě odvedla do ordinace, vysvětlila mi, že mi píchne do žíly radioaktivní látku a až teprve za pár hodin až začne látka působit budou moci vyšetření skleletu provést. Můžu prý bez omezení jíst a pít a můžu prý jet i domů. Řekla jsem jí, že nejsem z Prahy. Tak mi nabídla pokoj, kde mohu počkat, ale to jsem odmítla. Povídá, "tak počkejte v čekárně, jestli chcete, ale kolem půl dvanácté půjdete na vyšetření".

 

Přítel to vzdal a řekl, že jede domů a pak pro mě přijede. V čekárně to bylo celkem dobré. Spoustu časopisů, lahve s pitím a kelímky. Tak jsem tam tdy od 7,30 do 11,30 čekala. Chvílemi jsem si četla, chvílemi chodila ven před budovu. Asi v 11,25 pro mě přišla sestra ať si dojdu na wc, že mě už za chvíli zavolá. Vešla jsem na vyšetřovnu, byly tam dvě sestry a asi 6 mediků sledovali postup mého vyšetření a učili se :) tak jsem se nenudila. Oblečení jsem si mohla nechat,jen vyndat pásek z džínů. Vyšetření trvalo necelých 30 minut. Lehátko semnou jezdilo sem a tam, pak nade mnou kroužil přístroj. Pak bylo po všem. Výsledky prý pošlou panu doktoru Pytlíkovi. Tak jedno vyšetření mám za sebou.

V úterý mě čeká trepanobiopsie-odběr kostní dřeně a 18.3. PET CT a RTG plic a EKG. Všechno bych to snášela dobře, jenže prožíváme s přítelem krizi. Je prý toho na něho moc, prý stále lítáme jen po doktorech. Chápu ho má časově náročné povolání-jezdí jako řidič linkového autobusu a je od rána někdy i do noci v práci. Ale když má volno tak semnou není :( den co den jsem doma sama. Přítel se jezdí domů jen vyspat, často ani to ne. Někdy se vrátí až druhý den a pak zase někam jede. Když není v práci, tak se sebere někam odjede a ani mi neřekne kam. Sedím celé dny doma, ven chodit moc nemůžu jsem v plném invalidním důchodu, špatně se mi chodí. Přítel mi dokonce řekl, ať mu dám čas, že neví jestli semnou chce zůstat. Ať tomu nechám volný průběh. Jenže mě to dost bolí a nechci o něho přijít. Jsme spolu 7 let a pro mě je to dost bolestivé-přemýšlím co jsem udělala špatně. Někdy mi připadá, že se zamiloval, že už semnou být nechce a jen vyčkává, jak dopadne mé vyštření a jaké budou výsledky. Nechci se litovat, jen jsem se z toho potřebovala vypsat.

Ještě na závěr dodávám, že mě sice přítel vozí po vyšetřeních pokud může, toho si vážím. Ale jinak jsem se od něho psychické podpory vůbec nedočkala. Prostě podpora žádná. A to je mi moc líto a právě pohlazení nebo obejmutí by mi bodlo víc než tisíc slov.

Hezké jarní dny Naďa

Webhosting pro OSUDY.CZ poskytuje zdarma od roku 2005 společnost IGNUM, s.r.o.